Aktuální znění zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, včetně poslední novelizace. Obecná ustanovení zákoníku.

Spoluvlastnictví a společné jmění, vlastnické právo, právo zástavní, zadržovací a k cizím věcem jako věcná práva zákonně daná občanským zákoníkem.

• vlastnické právo
• držba
• nabývání vlastnictví
• spoluvlastnictví a společné jmění
• podílové spoluvlastnictví
• společné jmění manželů
• práva k cizím věcem
• věcná břemena
• právo zástavní a zadržovací
• zástavní právo
• vznik zástavního práva
• práva a povinnosti za trvání zástavního práva
• uspokojení ze zástavy
• neplatná ujednání
• zánik zástavního práva
• podzástavní právo
• zadržovací právo

Předcházení hrozícím škodám, odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení. Společná ustanovení o náhradě škody.

Smrtí zůstavitele nabývá dědic dědictví. Rozlišujeme dědění ze zákona a dědění ze závěti. Upraveno je i vydědění či odmítnutí dědictví.

Občanskoprávní smluvní vztahy upravuje závazkové právo. Nejdůležitější jsou kupní a směnná smlouva, darovací smlouva, smlouva o půjčce, nájemní smlouva. V podnikání jsou využívány smlouvy o přepravě či cestovní smlouva.

§ 175

(1) Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat.

(2) Zadržovací právo vzniká i k zajištění dosud nesplatné pohledávky zahájením insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

§ 176

(1) Zadržovací právo nemá osoba, která má věc, k níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem, zejména jestliže se jí zmocnila svémocně nebo lstí.

(2) Zadržovací právo nemá ani ten, jemuž při předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva; to neplatí bylo-li zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

§ 177

(1) Zadržovací právo vznikne jednostranným úkonem oprávněné osoby, kterým vyjadřuje svou vůli zadržet věc.

(2) Oprávněná osoba je povinna bez zbytečného odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a jeho důvodech; jestliže smlouva, na jejímž základě má věc u sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění písemné.

§ 178

Ohledně opatrování zadržené věci a úhrady nákladů s tím spojených má ten, kdo věc zadržuje, postavení, jaké má zástavní věřitel ohledně zástavy.

§ 179

Na základě zadržovacího práva má věřitel právo při výkonu soudního rozhodnutí na přednostní uspokojení z výtěžku zadržované věci před jiným věřitelem, a to i zástavním věřitelem.

§ 180

(1) Zadržovací právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zadržené věci, anebo vydáním zadržené věci dlužníku.

(2) Toto právo zaniká i tehdy, jestliže dlužník poskytne oprávněné osobě s jejím souhlasem jinou jistotu.