Občanský zákoník

Aktuální znění zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, včetně poslední novelizace. Obecná ustanovení zákoníku.

Spoluvlastnictví a společné jmění, vlastnické právo, právo zástavní, zadržovací a k cizím věcem jako věcná práva zákonně daná občanským zákoníkem.

Smrtí zůstavitele nabývá dědic dědictví. Rozlišujeme dědění ze zákona a dědění ze závěti. Upraveno je i vydědění či odmítnutí dědictví.

Občanskoprávní smluvní vztahy upravuje závazkové právo. Nejdůležitější jsou kupní a směnná smlouva, darovací smlouva, smlouva o půjčce, nájemní smlouva. V podnikání jsou využívány smlouvy o přepravě či cestovní smlouva.

Jak napsat
Užitečné informace při hledání zaměstnání, rady do práce.
www.jaknapsat.cz

plná moc
Plná moc jako důležitý právní dokument. Vzor plné moci ke stažení zdarma.
plna-moc.cz

plná moc - vzor
Vzor plné moci zdarma ke stažení. Plná moc - vzor kdykoli k dispozici.
www.jaknapsat.cz/plna-moc-vzor/

závěť
Jak správně napsat závěť, patřičné náležitosti závěti. Sepsání poslední vůle.
www.jaknapsat.cz/zavet/

Občanský zákoník

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník upravující občanskoprávní vztahy majetkové povahy i duševní tvořivé činnosti. Občanský zákoník slouží k naplňování občanských práv a svobod, zejména nedotknutelnosti vlastnictví a ochrany osobnosti v souladu s dobrými mravy. Všichni mají rovné postavení, přičemž vzájemné občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů jako projevů vůle, nejčastěji vyjádřených jednáním nebo opomenutím, smlouvami či ústní nebo písemnou dohodou.

Část šestá

Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení

Hlava druhá: Odpovědnost za škodu

Oddíl třetí: Společná ustanovení o náhradě škody

Způsob a rozsah náhrady

§ 442

(1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

(2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

(3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.

§ 443

Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

§ 444

(1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.

(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

(3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to

  • a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,
  • b) každému dítěti 240 000 Kč,
  • c) každému rodiči 240 000 Kč,
  • d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,
  • e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,
  • f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.

§ 445

Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.

§ 446

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.

§ 447

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu.

(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou zvláštním právním předpisem. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.

(3) Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší žáku nebo studentu ode dne, kdy měla skončit povinná školní docházka, studium nebo příprava pro povolání,

  • a) po dobu, o kterou se následkem úrazu, popřípadě nemoci z povolání prodloužila jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava pro povolání,
  • b) po dobu neschopnosti pro úraz nebo nemoc z povolání,
  • c) po dobu trvání invalidity vzniklé v souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání,
  • d) po dobu trvání částečné invalidity vzniklé v souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání, nebo byl-li v této souvislosti uznán osobou se zdravotním postižením, pokud vlastní vinou nezameškává příležitost k výdělku vykonáváním práce pro něho vhodné.

(4) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

§ 447a

Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou občan pobíral v období rozhodném pro vyměření důchodu.

§ 448

(1) Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.

(2) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 447 odst. 2.

§ 449

(1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

(2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře.

(3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

§ 449a

Budoucí nároky podle ustanovení § 445 lze odškodnit jednorázově na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a povinným. Totéž platí o budoucích nárocích podle § 446§ 449.

obcansky-zakonik.eu
občanský zákoník
dědictví, smlouvy, škoda, reklamace